Tajemství zlatého dědictví

Těžko byste hledali nápoj, který by byl s českou identitou spojen víc než pivo. A právě v Plzni, kolébce světoznámého ležáku Pilsner Urquell, se začal psát příběh, který změnil světové pivovarnictví. Jan Hanzel ze Septimy8 se vydal po stopách tohoto zlatavého dědictví a přináší vám nejen zajímavé historické souvislosti, ale i zážitky z exkurze do legendárního Plzeňského Prazdroje.

Pivo. Nápoj svázaný s českou kulturou jako žádný jiný. Zní to skoro jako klišé, ale v naší zemi má pivo skutečně výjimečné postavení – a Plzeň je jeho srdcem. Víte ale, co všechno se skrývá za tímto zlatým pokladem českého pivovarnictví? Rozhodl jsem se to zjistit na vlastní oči a vydal se na exkurzi do Plzeňského Prazdroje, domova světoznámého ležáku Pilsner Urquell. A tady je to, co jsem se o dozvěděl. 

Pivo chutnalo, jen když se lepilo 

Píše se rok 1840. Plzeň je tehdy už velkým pivním městem, ale pivo v ní chutná pokaždé jinak. Ve městě působí přes dvě stovky právovárečných měšťanů – lidí, kteří mají od šlechty povolení vařit a prodávat pivo. Takové povolení ale nebylo zadarmo: každý právovárečný měšťan musel vlastnit dům v centru města, platit zvláštní poplatky, být bezúhonný a samozřejmě vařit poctivé pivo. 

Kvalita se tehdy ověřovala velmi svérázně. Měšťan přinesl pivo šlechtě, část se vylila na dubovou podlahu ochutnávači si na ni poté sedli. Pokud jim pivo chutnalo a při zvedání se „přilepili“, bylo považováno za kvalitní. Kdo uspěl, mohl své pivo prodávat jako plzeňské; kdo ne, musel ho prodávat jinde. 

Jak si asi dokážete představit, v tom všem panoval pěkný zmatek. Každý vařil jinak, pivo chutnalo pokaždé odlišně a pověst plzeňského piva se začala kazit. 

Zrod nápadu, který změnil svět 

V roce 1842 se měšťané rozhodli udělat radikální krok: založit společný městský pivovar, který by vařil pivo jednotné kvality. Shromáždili finance, vybrali vhodné místo a pustili se do práce. Když byl pivovar hotový, pozvali zkušeného sládka z Bavorska, Josefa Grolla. 

A právě tady začíná příběh piva, které změnilo svět. Groll do Plzně přinesl zcela nový způsob výroby, a tedy spodní kvašení. Do té doby se pivo vařilo svrchně, což bylo rychlejší, ale pivo se rychle kazilo. Díky Grollově metodě bylo možné pivo déle skladovat, rozvážet i vyvážet. Když se k tomu přidala měkká plzeňská voda, žatecký chmel a světlý ječný slad, vzniklo něco naprosto výjimečného – první světlý ležák na světě. 

První várka byla slavnostně představena 11. listopadu 1842, na svátek sv. Martina. Pivo mělo nádherně zlatavou barvu, čistou chuť a bohatou pěnu. Lidé ho okamžitě přijali s nadšením. 

Sláva, která přetrvala dodnes 

Josef Groll působil v Plzni jen tři roky, poté se vrátil do Bavorska. Ale to, co vytvořil, zůstalo. Plzeňský ležák se stal základem pro nový pivní styl, který dnes zná celý svět pod názvem pilsner nebo pils. 

Pivo se od té doby vyrábí podle stejného postupu, s respektem k tradici i historii. A pokud se někdy do Plzně vydáte, můžete to všechno zažít na vlastní kůži.

V  areálu pivovaru dnes najdete nejen historické sklepy a varnu, ale i moderní stáčírnu a restauraci Na Spilce, která se nachází v bývalém sklepě, kde dříve pivo zrálo. Tam si můžete dát nefiltrované a nepasterizované pivo přímo z dubového sudu, tedy přesně tak, jak ho kdysi pil Josef Groll. 

Pravé České zlato 

Plzeňský Prazdroj není jen obyčejný pivovar. Je to místo, kde se zrodil fenomén, který proslavil české pivo po celém světě. A když procházíte chladnými sklepy nebo stojíte před slavnou branou, snadno pochopíte, že pivo – ten zlatý nápoj – je u nás víc než jen pití. Je to kus historie, hrdosti a poctivé práce, kterou můžeme právem nazývat českým zlatem. 

Jan Hanzel, Septima8