Rozhovor s mykologem: Svět hub je skrytá síť života

Houby jsou všude kolem nás – v lese, na louce i ve městě. Pro většinu z nás představují jen voňavou pochoutku do omáčky, pro jiné ale fascinující svět plný tajemství. My jsme si o nich povídali s panem Romanem Kalandrou, který se mykologii věnuje s neobyčejnou vášní. 

Kdy a jak jste se poprvé dostal k mykologii? 

Už jako kluk jsem chodíval s rodiči na houby. Naplno jsem se jim začal věnovat během Covidu, kdy byly lockdowny a dalo se svobodně chodit jen do lesa. Zvědavost mi nedovolila přehlížet množství hub, které jsem neznal, a tak začalo moje studium s pomocí knih. Nakonec jsem si založil Instagram, kde jsem zpočátku sdílel jen fotografie. Postupně se z toho stala moje vášeň a skvělý koníček. 

Co vás na houbách nejvíc fascinuje? Jejich vzhled, ekologie nebo třeba jejich chemie? 

Určitě jejich rozmanitost. Existují mikroskopické houby i obří plodnice, houby světélkující, léčivé, smrtelně jedovaté i takové, které voní po kokosu či po vanilce. 

Houby také recyklují svět. Rozkládají dřevo, listí i zbytky živých organismů. Bez nich by se příroda doslova zadusila odpadem. 

Tvoří skrytou síť života. Pod našima nohama se rozprostírá mycelium, obrovská síť podhoubí, která propojuje stromy, keře i byliny. Stromy si přes ni vyměňují živiny a dokonce i „informace“. Mykorhizní houby jsou tak trochu internetem lesa. 

Jaké houby by podle vás měl znát každý, kdo se o přírodu alespoň trochu zajímá? 

Zajisté Muchomůrku zelenou (Amanita phalloides). Je smrtelně jedovatá, ale zároveň fascinující svou krásou a vůní. Je důležité ji znát, protože patří k nejčastějším příčinám otrav. V loňském roce skončilo v nemocnici 184 lidí následkem konzumace hub, mnohé případy se týkaly právě muchomůrky zelené. Úmrtnost při těžkých otravách se uvádí v literatuře jako 50–80 %, v závislosti na množství požitých toxinů a rychlosti lékařského zásahu. Ročně na ni zemřou zhruba tři lidé. 

Jaký je největší mýtus, se kterým se v mykologii neustále setkáváte? 

Že „houby rostou podle úplňku“. Houby reagují na vlhkost a teplotu, ne na fázi Měsíce. Jejich růst řídí přírodní podmínky lesa, ne astronomické jevy. 

A co muchomůrka červená?

Je pravda, že muchomůrka červená obsahuje toxiny, zejména muskarin, ibotenovou kyselinu a muscimol. Při běžné konzumaci není pro dospělého člověka smrtelně jedovatá, přesto však může způsobit silné halucinace, nevolnost, zvracení, záchvaty a dezorientaci.

Dnes už se v medicíně běžně nevyužívaná. Její hlavní význam je spíše vědecký a etnobotanický. Slouží také jako modelová houba pro studium symbiotických vztahů s lesními stromy, tvoří mykorhizu stejně jako mnoho jiných hub. 

Symbolicky je však nesmírně významná, neboť ikonický „červený klobouk s bílými tečkami“ se stal symbolem hub v kultuře, pohádkách i ilustracích. 

Muchomůrka červená je nejen krásná a ikonická, ale také biologicky a chemicky zajímavá. Není smrtelně jedovatá, ale obsahuje psychoaktivní látky, které mohou být nebezpečné. Mikrodávkování je riskantní a není vědecky podloženo, slouží spíše jako modelová houba pro vědu než jako léčivo.

Je ještě nějaká další takováto houba, která je podle Vás stejně zajímavá? 

Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus). Nenápadná hnědá houba s nejzáludnějším jedem vůbec – orellaninem. Otrava se může projevit až po dvou týdnech, kdy už je poškození ledvin nevratné. Je významná jak pro toxikologii, tak pro osvětu v oblasti mykologie. 

Co byste chtěl vzkázat studentům na závěr? 

„Dívejte se pozorně, ale ne jen očima.“ 
Houby nejsou jen objekty k určování, focení nebo jídlu. Jsou to příběhy propojení, které vypráví o tom, jak příroda funguje – o rovnováze, trpělivosti a spolupráci. Nespěchejte za „vzácnými druhy“. Učte se vnímat i obyčejné houby, protože právě ty vás naučí nejvíc. Každá plodnice, i ta rozpadlá nebo nenápadná, má své místo v koloběhu lesa. A hlavně, neučte se houby zpaměti, ale v souvislostech. Když pochopíte, proč roste právě tam, s jakým stromem a v jakém období, poznávání se stane přirozeným a fascinujícím procesem. 

A nakonec, kdybyste měl shrnout svět hub jednou větou, jak by zněla? 

Svět hub je skrytá síť života, která tiše propojuje všechno živé a připomíná nám, že i to, co nevidíme, má v přírodě zásadní význam.

Rozhovor připravil: Jan Hanzel, Septima8
Rozhovor poskytl: Roman Kalandra
Instagram: @mykoflora_bohemica