Poznejte blíže naši městskou Zoo Ostrava!

Hornické začátky, stěhování slona Pepíka, vzácné odchovy i moderní ochranářské projekty. Martin Novák ve svém článku ukazuje, že Zoo Ostrava není jen místem pro odpolední procházku, ale institucí s výjimečnou historií, silným posláním a důležitou rolí v ochraně ohrožených druhů. Proč je podle něj ostravská zoo neprávem podceňovaná a čím dokáže překvapit i pravidelné návštěvníky?

V článku o Safari Parku Dvůr Králové jsem tuto zoo označil za jednu z nejlepších, ale vůbec jsem nezmínil naši ostravskou zoo, která má také co nabídnout a svou důležitostí bez problémů obstojí mezi dalšími zoologickými zahradami. Nenajdeme zde autentické rekonstrukce afrických vesnic ani atraktivní velké savce, například ledního medvěda (přesněji – dnes už ho v Ostravě nenajdeme), ale stále zde žijí ohrožené a zajímavé druhy zvířat, krásné lesní stezky i povedené pavilony. V tomto článku bych vám proto rád přiblížil Zoologickou zahradu a botanický park Ostrava a ukázal, že se za naši zoo opravdu nemusíme stydět.

Historie zoo: od horníků až po moderní areál

Na začátek se zaměříme na historii, která úzce souvisí s těžbou uhlí v Ostravě a nemá u žádné jiné české zoo obdoby. Myslím si, že je zajímavé znát příběh místa, kam dnes chodíme na výlety nebo odpočinek.

Počátky ostravské zoo sahají do 50. let minulého století, a to nikoliv do Slezské Ostravy, ale do nově vznikajícího sadu v Ostravě-Kunčičkách. Dnes tento park známe jako sad Maxima Gorkého, který se nachází nedaleko zastávky Osada míru. Budovali ho horníci z dolů Alexander a Zárubek. Právě zde vznikla 26. října 1951 na podnět Bohumila Vítka Zoo Ostrava.

Začátky zoo ale nebyly vůbec jednoduché. Po válce byl nedostatek stavebního materiálu, a proto se často používal materiál z demolic. Stejný problém byl i se získáváním krmiva a s místem pro jeho uskladnění. Zvířata pocházela převážně z cirkusů a významným pomocníkem byla Zoo Praha, která dodala například i oblíbeného slona Pepíka.

Už při zakládání zoo bylo jasné, že rozrůstající se areál bude potřebovat větší a vhodnější prostor. Ve hře byl například Bělský les (což mě osobně docela mrzí, protože bych měl zoo blízko domu), Vřesina nebo Velký ostravský les, který byl nakonec vybrán díky členitému terénu, rozmanitému lesnímu porostu a dostatku vody.

Stěhování proběhlo v únoru 1960 a bylo opravdu unikátní. Mnoho zvířat si do nové lokality došlo samo. Slon Pepík šel například přivázaný za nákladním autem. Výstavba nové zoo postupovala pomalu a velkou část práce odvedli brigádníci a dobrovolníci. Zaměstnance tehdy tvořili hlavně bývalí horníci a důchodci, protože zoo neměla dostatek peněz na zaměstnání většího počtu pracovníků.

Během 60. let vznikl základ návštěvnického okruhu, který známe dodnes. Postupně přibyly nové expozice i zvířata, například lední medvěd nebo hrošice Róza, která položila základy chovu hrochů v Ostravě. Na její počest je dnes v pavilonu Tanganika vystavena její kostra.

Zlatý věk zoo

V 70. letech začala Zoo Ostrava patřit mezi nejvýznamnější zoologické zahrady v Československu. Dařily se odchovy vzácných druhů a zoo se začala výrazně profilovat. Toto období bývá často označováno jako „zlatý věk“.

Začal například chov nosorožce tuponosého, i když se ho nakonec nepodařilo rozmnožit a v roce 2010 byl chov ukončen.

V této době vznikaly důležité stavby jako pavilon afrických zvířat, pavilon vodních ptáků nebo dětská zoo.

Později však přišlo období stagnace. Nových projektů ubývalo a dokončovaly se hlavně rozestavěné stavby. Přibyl například binturong a orangutan. Poprvé se v československé historii zoo podařilo odchovat mládě ryse červeného, levharta cejlonského nebo plameňáka kubánského. Pavilon afrických zvířat se dostavěl po 9 letech od jejího zahájení, tedy v roce 1987. První pár žiraf Rothschildových, Dio a Sobaki, si těžko zvykali na návštěvníky a otevřen zoo bylo několikrát odloženo.

Nová éra a modernizace

Počátek 90. let a utváření nového demokratického státu přineslo nejistotu spojenou s proměnou celé společnosti. Zoo se ale postupně začala znovu rozvíjet. Vznikaly nové voliéry pro dravce, papoušky nebo venkovní výběh lvů. Důležitým krokem bylo přijetí do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996.

Definitivní konec stagnace přineslo otevření nového pavilonu slonů v roce 2004. Následovaly další velké projekty, například rekonstrukce výběhu hrochů a vznik pavilonu Tanganika, expozice Čitván nebo Na statku. Zoo se zároveň začala více profilovat jako botanický park a vzniklo několik kilometrů naučných stezek napříč Velkým ostravským lesem.

V posledních dvaceti letech vznikají nové pavilony, venkovní výběhy a průchozí expozice, které přísně dodržují mezinárodní kritéria, a snaží se zvířatům nabídnout co nejpřirozenější podmínky. V roce 2014 bylo otevřeno safari, vznikl Pavilon evoluce a postupně se rozšiřují botanické sbírky.

V roce 2015 byl také otevřený nový hlavní vstup do zoo. Jeden z rybníků byl odbahněn a rozšířen o expozici Pevninské ostrovy. V roce 2018 se název zoo změnil na Zoologická zahrada a botanický park Ostrava.

Postupně se přidávaly expozice rostlin a sbírka se rozrůstala. V roce 2025 vyšel dokumentární seriál Na chvíli na Zemi, který obeznamuje diváky s ochranářskými projekty zoo.

Brzy se otevře expozice Mlokárium zaměřené na ochranu obojživelníků. Ve fázi výstavby je expozice pro tučňáky brýlové, které lze v současnosti vidět pouze v zoo ve Dvoře Králové a Ústí nad Labem. V Ostravě se tučňáků se dočkáme v roce 2027.

Zoo, která opravdu pomáhá

Zoo Ostrava není jen místem pro zábavu. Velkou roli zde hraje ochrana přírody a ohrožených druhů.

Když už byla řeč o ochranářských projektech, Zoo Ostrava se podílí na řadě projektů po celém světě, a to nejen v Evropě. Nejde přitom pouze o ochranu zvířat, ale také rostlin a celé přírody ve volné krajině. Od roku 2016 přispívá každý návštěvník částí vstupného na podporu těchto aktivit. Poslední dva roky putuje z každé vstupenky 5 korun na ochranářské projekty. Na první pohled se to může zdát jako malá částka, jenže minulý rok navštívilo zoo více než 600 000 lidí. Díky tomu se podařilo vybrat přibližně 3 miliony korun.

Momentálně Zoo Ostrava podporuje 17 různých projektů. Patří mezi ně například ochrana outloňů a boj proti nelegálnímu obchodu se zvířaty nebo návrat supů do evropské přírody. Přispět lze také prostřednictvím každoroční charitativní akce Běh Zoo Ostrava, která je každý rok věnována jinému ohroženému druhu.

Zoo Ostrava je také zapojena do mezinárodní iniciativy Reverse the Red, kterou podporují organizace IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) a WAZA. Cílem tohoto projektu je zabránit narůstání počtu ohrožených druhů vedených v Červené knize prostřednictvím ochranářských projektů a osvěty veřejnosti. Na 7. února připadá Mezinárodní den Reverse the Red Day, který na problematiku upozorňuje po celém světě.

Zoo Ostrava chová několik ohrožených druhů, které se následně vracejí do volné přírody v rámci repatriačních projektů. Patří mezi ně například kočka divoká, rys karpatský nebo orlosup bradatý. Zoo se zapojuje také do několika kampaní pořádaných organizací EAZA.

Ochranu přírody ale návštěvník najde i přímo v areálu. Po zoo jsou rozmístěny ptačí budky, hmyzí hotely nebo rybníčky pro obojživelníky. Nechybí ani naučné tabule vysvětlující, jak může člověk pomoci přírodě i ve svém okolí. Na webových stránkách zoo lze navíc najít spoustu dalších informací k tomuto tématu. Zoo také pravidelně pořádá vzdělávací programy, přednášky a různé tematické akce.

Pokud chcete pomoct i osobně, můžete se stát dobrovolníky a asistovat při akcích pořádaných zoo.

Myslím si, že takhle „kritickou“ zoo v Česku jen tak nenajdete. Pokaždé, když odcházím ze zoo, cítím zároveň obdiv i smutek. Ne proto, že by se mi zoo nelíbila, právě naopak. Člověk si tam totiž znovu uvědomí, jak strašné věci lidé přírodě a zvířatům často způsobují.

Nejsilnější částí zoo je pro mě úsek od Pevninských ostrovů až po expozici Čitván. V této části se návštěvník seznámí s vyhubenými a kriticky ohroženými druhy, následuje symbolický „hřbitov vyhynulých zvířat“ a celé to vrcholí právě expozicí Čitván. I tohle je jedna z věcí, které si na ostravské zoo nejvíce vážím. Některé další zoologické zahrady by se od ní podle mě mohly inspirovat.

Základní informace pro návštěvníky

Přesuňme se k základním informacím. Vstupné v zimní sezoně (1. 11. – 31. 3.) vyjde dospělého návštěvníka na 130 Kč, v letní sezoně (1. 4. – 31. 10.) na 180 Kč. Studenti a děti od 3 do 14 let zaplatí v hlavní sezoně 120 Kč, mimo sezonu 80 Kč. Výhodná je také permanentka, která stojí pouze 550 Kč místo běžných 950 Kč. Děti do tří let mají vstup zdarma.

Zoo otevírá každý den v 9 hodin ráno. Protože se zavírací doba během roku mění, uvedu zde alespoň letní provoz pro červenec a srpen — areál se uzavírá ve 20:00. Pavilony a pokladny se zavírají vždy hodinu před uzavřením celé zoo.

U zoo se nacházejí tři parkoviště. Parkoviště P1 a P2 jsou otevřena nonstop, zatímco P3 a parkovací dům se uzavírají hodinu po zavření areálu. Parkování stojí 100 Kč na den. K zoo se dá pohodlně dostat také městskou dopravou. Přímo u vstupu se nachází zastávka s příznačným názvem ZOO. Každých deset minut sem jezdí autobusová linka č. 104 a od května do října také oblíbený doubledecker na lince č. 88. K zoo se navíc dá dojít i po naučné stezce vedoucí od Černé louky přes haldu Ema.

Důležité upozornění: do areálu zoo není povolen vstup se psy, výjimku mají pouze psi vodicí a asistenční. Toto pravidlo vzniklo z vážných důvodů, v minulosti došlo k několika útokům na zvířata a nejtragičtější byl incident, při kterém pes skočil do výběhu plameňáků a 11 z nich uhynulo. V areálu se totiž pohybují i volně žijící zvířata, nacházejí se zde nízké bezbariérové výběhy a mnoho vzácných či lekavých druhů.

V Zoo Ostrava se nachází 12 voliér, 9 pavilonů a 26 expozic. Všechny ale do podrobností rozebrat nemůžeme, a tak si představíme alespoň několik z těch nejzajímavějších.

Začnu svým favoritem a zároveň jednou z dominant celé zoo, Pavilonem evoluce. Nachází se v dolní části areálu naproti Pavilonu afrických zvířat a rozhodně ho nepřehlédnete. Venkovní výběh pro šimpanze má totiž neuvěřitelných 10 500 metrů krychlových.

Pavilon návštěvníkům umožňuje nahlédnout do tajů evoluce na příkladu zvířat ze západní Afriky. Uvnitř se nachází spousta zajímavých druhů, ať už z evolučního hlediska, způsobu života nebo vzhledu. Důvod, proč mám tenhle pavilon tak rád, je hlavně díky jedné neuvěřitelné „rybě“. Jmenuje se bahník západoafrický a patří do příbuzné skupiny ryb, ze které se vyvinuli první obratlovci schopní vylézt na souš.

Nejhlučnějšími a nejvýraznějšími obyvateli pavilonu jsou šimpanzi hornoguinejští. Ti byli přesunuti ze starého pavilonu opic a nyní mají jedenáctkrát větší vnitřní prostor a venkovní výběh dokonce čtyřicetkrát větší než dříve. Nachází se zde také jedna z nejpočetnějších skupin kočkodanů Dianin na světě.

Pavilon doplňují interaktivní vzdělávací prvky, které ukazují evoluční souvislosti a zajímavosti o chovaných zvířatech. Najdete zde například podobiznu a repliku slavné fosilie australopitéka Lucy. Celý objekt je bezbariérový a do horního patra vede výtah. Nahoře se navíc nachází posezení a automaty s kávou, občerstvením i pitím.

Expozice Čitván získala své jméno podle nejstaršího národního parku v Nepálu, jehož prostředí připomíná. Téměř hektarový přírodní výběh s jezírkem obývají medvědi ušatí a hulmani posvátní. Celý prostor mohou návštěvníci pozorovat z velké prosklené vyhlídky, ve které se nacházejí také akvária o objemu 8 000 a 6 000 litrů.

Najdeme zde ale i velmi silnou a nepříjemnou připomínku reality, která se bohužel stále děje. Součástí expozice je preparát medvěda ušatého namačkaného v malé kleci. Na hrudi má železný korzet s trubičkou vedoucí do vaku na žluč, která je v tradiční čínské medicíně považována za léčivou. Medvědi bývají drženi v malých klecích bez možnosti pohybu a odběr žluči je pro ně extrémně bolestivý. Často navíc umírají na infekce a záněty způsobené korodujícími trubičkami.

Je to velmi smutná skutečnost, proti které dnes bojuje řada ochranářských organizací. Právě i díky podobným expozicím si člověk uvědomí, že zoo není jen místo pro zábavu, ale také prostor, který upozorňuje na problémy ochrany zvířat ve světě.

 

Krátce zmíním také několik dalších zajímavých expozic. Ráj lemurů je ostrůvek, na kterém můžete bez bariér pozorovat tři druhy lemurů z bezprostřední blízkosti. Expozice bývá otevřena za pěkného počasí přibližně mezi 14. a 15. hodinou.

Expozice Pevninské ostrovy symbolicky upozorňuje na zmenšující se oblasti výskytu některých druhů a vznik pomyslných „ostrovů“ uprostřed pevniny. Najdete zde například kriticky ohroženého jeřába sibiřského.

Safari je rozděleno do tří velkých částí: Afriky, Persie a Indie. Otevřené bývá od května do října. Jízda stojí 50 Kč a děti do dvou let ji mají zdarma.

Na závěr zmíním největší průchozí a zároveň největší voliéru celé zoo, La Pampu, která je domovem jihoamerických ptáků.

Do zoo chodím několikrát do roka a pokaždé odcházím s novými zážitky. Možná trochu překvapivě si ale myslím, že je ostravská zoo nejhezčí právě v zimě. Když napadne sníh nebo přijdou mrazy, návštěvníků výrazně ubude a člověk má skoro pocit, jako by měl celou zoo jen pro sebe.

Další výhodou je, že většina zvířat bývá ve vnitřních pavilonech, takže vám téměř žádné neunikne. A jedno velké plus nakonec – v zimě máte velkou šanci vidět aktivní pandu červenou. Ty totiž pocházejí z horských oblastí a nízké teploty jim vyhovují mnohem víc než horké letní dny.

 

Doufám, že se mi podařilo přiblížit Vám Zoo Ostrava trochu víc. Často mám pocit, že je zbytečně podceňovaná a mezi lidmi nemá tak dobrou pověst, jakou by si zasloužila. Když jsme byli ve Dvoře Králové, překvapilo mě, kolik lidí říkalo, že se jim ostravská zoo vůbec nelíbí. Možná za tím stále stojí představa Ostravy jako špinavého průmyslového města. Jenže to už dnes podle mě nehraje tak velkou roli.

Například i Ústí nad Labem je město, které má svou pověst, a přesto tam najdete krásnou zoologickou zahradu. Stejně tak i Zoo Ostrava má obrovský význam, ať už díky ochranářským projektům, moderním expozicím nebo atmosféře celého areálu. A podle toho, co se v zoo plánuje do budoucna, to navíc vypadá, že to nejlepší ji možná ještě čeká.

 

Více informací o zoo, jednotlivých expozicích i ochranářských projektech najdete na oficiálních webových stránkách Zoo Ostrava: https://www.zoo-ostrava.cz/
(Fotografie pavilonů, expozic a historické snímky byly použity právě z webových stránek zoo.)

 

Martin Novák, P4A