THE WORLD REPORT: Život za zdí, který svět nevidí

Severní Korea patří k nejuzavřenějším zemím světa a o každodenním životě jejích obyvatel se za jejími hranicemi ví jen málo. Jak se země dostala do dnešní izolace, jak stát zasahuje do života lidí a co čeká ty, kteří se rozhodnou uprchnout? Odpovědi hledá ve svém článku Barbora Nová.

Představte si, že se jednoho rána probudíte a zjistíte, že nemůžete svobodně používat internet. Nemůžete si pustit jakýkoliv film, přečíst si zahraniční zprávy ani veřejně říct, co si myslíte o své vládě. Nemůžete jen tak odjet na dovolenou do jiné země a možná ani nevíte, co se skutečně děje za hranicemi vašeho státu. Pro miliony lidí v Severní Koreji to není jen představa, ale každodenní realita.

Severní Korea je jednou z nejuzavřenějších zemí na světě. V jejím čele stojí Kim Čong-un, který vládne od roku 2011, přičemž jeho rodina drží v zemi moc už více než 70 let. S tím souvisí také velmi silný kult vůdce a jeho rodiny. Když se dnes mluví o Severní Koreji, většina lidí si představí rakety nebo jaderné zbraně. Za těmito tématy se však skrývají osudy milionů obyčejných lidí, o jejichž každodenním životě se ve světě ví jen velmi málo.

Jak vznikla Severní Korea?

Po druhé světové válce byla Korea rozdělena na dvě části. Na severu vznikla Severní Korea podporovaná Sovětským svazem a na jihu Jižní Korea podporovaná Spojenými státy. V roce 1950 mezi oběma zeměmi vypukla válka. Trvala tři roky a zemřely během ní miliony lidí. V roce 1953 bylo podepsáno příměří, nikoliv však mírová smlouva. Severní a Jižní Korea jsou proto dodnes technicky stále ve válečném stavu.

Obě země se od té doby vyvíjely velmi odlišně. Jižní Korea se stala demokratickou zemí a jednou z největších ekonomik v Asii. Severní Korea se naopak postupně proměnila v přísnou diktaturu, v níž má vláda rozsáhlou kontrolu nad životem obyvatel.

Mezi oběma zeměmi se nachází demilitarizovaná zóna známá jako DMZ. Jde o jednu z nejstřeženějších hranic na světě. Rozdělení Koreje má dodnes dopad na mnoho rodin. Někteří lidé mají příbuzné na druhé straně hranice, se kterými se už možná nikdy nesetkají. Napětí mezi oběma zeměmi navíc stále přetrvává a raketové testy či vojenská cvičení ho mohou ještě více vyostřit.

Země pod kontrolou vlády

Severní Korea je diktatura, ve které má vláda rozsáhlou kontrolu nad životem obyvatel. Podle organizace Freedom House získala v roce 2026 pouhé 3 body ze 100 v hodnocení politických práv a občanských svobod. Patří tak mezi nejméně svobodné země na světě. Média jsou pod kontrolou státu a přístup k zahraničním informacím je velmi omezený. Lidé nemohou svobodně kritizovat vládu a běžný přístup ke globálnímu internetu je pro většinu obyvatel nedostupný.

Velkou roli hraje také propaganda. Kim Čong-un a jeho rodina jsou v médiích a na veřejnosti zobrazováni jako významní vůdci země. Jejich portréty se objevují na různých veřejných místech a lidé se s jejich obrazem setkávají už od dětství. Vláda se také snaží kontrolovat, co se obyvatelé dozvídají o okolním světě. Pokud člověk nemá možnost porovnávat informace ze své země se zprávami ze zahraničí, může pro něj být těžké zjistit, jak život v jiných zemích skutečně vypadá.

Jak se žije obyčejným lidem?

Život obyčejných lidí v Severní Koreji je výrazně ovlivněn přísnou kontrolou státu. Obyvatelé mají omezené možnosti cestovat po zemi i do zahraničí a nemají volný přístup k internetu ani zahraničním médiím. Většina z nich sleduje státní televizi a další média kontrolovaná vládou. Zahraniční filmy, seriály a hudba se do země někdy dostávají neoficiálními cestami, jejich sledování nebo šíření však může být trestné. Každodenní život se také výrazně liší podle toho, kde člověk žije a jaké má společenské postavení.

Mnoho lidí pracuje ve státních podnicích, službách nebo zemědělství. Pracovní možnosti jsou často omezené a stát má velký vliv na to, kde lidé pracují. Někteří obyvatelé se potýkají s nedostatkem potravin, léků a dalších základních potřeb, přičemž situace bývá horší především mimo hlavní město. Lidé proto někdy využívají místní trhy, kde mohou nakupovat a prodávat zboží.

Děti chodí do školy, kde se kromě běžných předmětů učí také o ideologii státu a jeho vůdcích. Od dětství jsou vedeny k loajalitě vůči režimu a k dodržování státních pravidel. Školní život je tak spojen nejen se vzděláváním, ale také s politickou výchovou.

Lidská práva

Lidská práva jsou v Severní Koreji dlouhodobě výrazně omezována, což ovlivňuje každodenní život obyvatel. Lidé nemohou svobodně vyjadřovat své názory, kritizovat vládu ani otevřeně diskutovat o politické situaci v zemi.

Stát zároveň přísně kontroluje média a informace, ke kterým mají obyvatelé přístup. Lidé tak nemohou svobodně získávat zprávy ze zahraničí a porovnávat život ve své zemi se životem v jiných státech.

Omezená je také svoboda pohybu – obyvatelé nemohou bez povolení volně cestovat po celé zemi a odchod do zahraničí je velmi obtížný. Za porušení státních pravidel mohou čelit zatčení, vězení nebo nucené práci.

Organizace na ochranu lidských práv upozorňují také na existenci politických vězeňských táborů a případy mučení či nelidského zacházení. Závažným problémem je rovněž nucená práce, která se podle dostupných zpráv týká různých skupin obyvatel. Situaci člověka může ovlivňovat také jeho společenské postavení a rodinný původ, které mohou mít vliv na možnosti vzdělání, zaměstnání nebo bydlení. Kvůli těmto omezením mají obyvatelé jen malý prostor rozhodovat o vlastním životě a mnoho svobod, které jsou v jiných zemích považovány za samozřejmé, je pro ně výrazně omezeno.

Pokusy o útěk

Útěk ze Severní Koreje je velmi nebezpečný a může mít vážné následky.

Nejčastější cesta vede přes hranici do Číny, odkud se uprchlíci snaží přes další země dostat až do Jižní Koreje. Pokud jsou během útěku zadrženi a vráceni zpět do Severní Koreje, hrozí jim výslechy, vězení, nucená práce a podle dostupných zpráv také mučení nebo jiné kruté zacházení. Někteří lidé se pokoušejí uprchnout opakovaně, protože jejich první pokus nevyšel. Jiným se podaří dostat až do Jižní Koreje, kde mohou začít nový život. Musí si však zvykat na úplně jiné prostředí a často se potýkají s problémy při hledání práce nebo studiu. Mnoho uprchlíků také žije s obavami o své rodiny, které zůstaly v Severní Koreji.

Počet úspěšných útěků se v posledních letech snížil kvůli přísnějším kontrolám hranic. Přímý útěk přes hranici mezi Severní a Jižní Koreou je velmi vzácný, protože je tato oblast silně zabezpečená a nacházejí se zde také minová pole.

Proč je Severní Korea důležitá pro celý svět?

Je důležité, aby svět o situaci v Severní Koreji věděl, protože lidé, kteří tam žijí, často nemají možnost sami upozornit na problémy, kterým čelí. Informování veřejnosti pomáhá upozorňovat na porušování lidských práv, nedostatek svobody a těžké podmínky, ve kterých někteří obyvatelé žijí. Zájem mezinárodního společenství může vytvářet tlak na severokorejskou vládu a podporovat snahy o zlepšení situace.

Zároveň je důležité nezapomínat na lidi, kterým se podařilo ze země uprchnout, ani na jejich rodiny, které často zůstávají v Severní Koreji. Přestože může být změna složitá a trvat dlouho, informovanost a zájem světa mohou přispět k tomu, aby se na život lidí v této uzavřené zemi nezapomínalo.

Možná je Severní Korea tisíce kilometrů daleko, ale její příběh nám připomíná, jak důležité jsou věci, které někdy považujeme za samozřejmé – svoboda, přístup k informacím a možnost rozhodovat o vlastním životě.

 

Barbora Nová, 2A