Budapešť 2022

autory článku jsou: Veronika Smolková a Barbora Grigarčíková

O víkendu 18. – 19. června se uskutečnil mimoškolní zájezd do Maďarska, konkrétně do hlavního města – Budapeště.

V sobotu 18. června, po nepříjemném ranním vstávání, jsme se (skoro) všichni v 5:35 sešli na nádraží Ostrava-Svinov a vyrazili na cestu. Zažili jsme spoustu nečekaných situací – jedna studentka se k nám po zaspání připojila až v Brně a druhá si zapomněla kufr ve vlaku. Přes všechny komplikace jsme však po několika hodinách úspěšně dorazili na místo. Ovšem nebylo by možné poznávat krásy města s prázdným žaludkem, a proto jsme nejdříve zamířili do okolních restaurací. Teprve potom mohla naše výprava oficiálně začít.

Naše objevování začalo částí zvanou Buda, kde byl naší první zastávkou chrám sv. Matyáše s nádherným výhledem na město. Poté jsme prošli Rybářskou baštou až na Budínský hrad, o němž nám Mgr. Petr Vavrečka sdělil mnoho zajímavostí, a než jsme se vydali na hotel, viděli jsme ještě kašnu krále Matyáše Korvína, odkud jsme si odnesli skupinovou fotku.

Před nalezením útočiště v rezervovaném ubytování jsme se stavili v obchodě zvaném Spar, který v Maďarsku najdete opravdu na každém rohu. Celý náročný den jsme zakončili večerní procházkou v Pešti, kde naše kroky nemohly směřovat jinam, než k dechberoucí osvícené budově parlamentu. Pak už jsme si konečně mohli dopřát tolik očekávaný a zasloužený odpočinek.

V neděli ráno na nás čekala výborná hotelová snídaně, po níž jsme však hned vyrazili na náměstí Deák Ferenc tér. Cestou jsme viděli budapešťské mosty a zastavili se u Gellértových lázní, abychom se osvěžili z tamního pramene. Na náměstí se nám pak nabízel pohled na baziliku sv. Štěpána vystavěnou v barokním stylu. S tímto místem byl ale také spojen onen symbolický milník značící konec víkendové expedice Budapešť. V tuto chvíli nás čekala jen poslední výzva – nasednout na správný vlak a vyčkávat cílové destinace – Ostravy.

Náš návrat byl na rozdíl od našeho příjezdu (tedy až na několikahodinové zpoždění) zcela bez komplikací. Tímto bychom chtěly poděkovat Mgr. Evě Salamonové a Mgr. Petru Vavrečkovi nejen za skvělou příležitost poznat krásnou Budapešť, ale také za jedinečné a nezapomenutelné zážitky plné nových zkušeností a příležitostí seznámit se s novými lidmi – a o tom přece PRIGO je!