Rattenkönig

Pokud patříte mezi ty, kteří používají drátová sluchátka, určitě se vám už někdy stalo, že se mezi nimi po dlouhém skladování ve stísněných prostorách vytvořil uzel. Stane se. Je to docela nepříjemná ztráta času, když potom zmíněná sluchátka musíte zdlouhavě rozvazovat, abyste je mohli použít. Podobné nepříjemnosti ale nejsou pouze starostí nás, lidí. I říše hlodavců se s tímto problémem čas od času potýká. Konkrétně se jedná o krysy, jejich problémy se ale nevztahují k drátovým sluchátkům.

Krysy obecné, stejně jako lidé, žijí ve skupinách a obzvlášť v zimě se drží blízko pohromadě. Krysy nejsou zrovna čistotní tvorové a jsou často obaleny v nečistotách, které na sebe nabraly během svých kanálových dobrodružství. V zimě, jak jsem již zmínil, žijí krysy velmi blízko svých druhů. Vlastně je celá skupina tak nějak na jedné hromadě. Vzhledem k tomu, že v zimě je zima a teploty se pohybují pod bodem mrazu, může se dost možná stát, že se z nečistot stane námraza.

Ve velmi nešťastných případech se stane, že krysám, tak jak leží na té jedné hromadě, zmrznou ocasy dohromady. Vznikne tak klubko čítající dvě a více krys, které jsou spojeny dohromady za své ocasy a které se nedokážou vlastními silami osvobodit. Toto klubko má i svůj název. Jmenuje se jednoduše Rattenkönig – krysí král.

Asi není potřeba říkat, že tato slepenice není pro zapojené krysy kdovíjak výhodná. Vlastně to pro ně znamená jistou smrt. Vzhledem k tomu, že každý člen krysího krále má svou vlastní hlavu a každý si dělá, co chce, tak se celá soustava není schopna efektivně pohybovat a ani hledat potravu, a proto taky v tomto stavu bohužel žádná krysa dlouho nepřežije.

Za zmínku stojí i fakt, že nikdo nikdy neviděl krysího krále, jak se formuje. Všichni vždy nalezli až „hotový produkt,“ což už se samo o sobě stává velmi vzácně. První zmínka o krysím králi pochází někdy ze 16. století a od té doby existuje jen pár desítek ověřených případů, kdy byl nejčastěji v Německu a téměř nikdy mimo Evropu tento fenomén spatřen, proto taky není náhodou, že teorií o vzniku je více.

Někteří tvrdí, že podobně jako kdysi mnozí šarlatáni přišívali netopýří křídla k vycpaným ještěrkám, aby pak mohli tvrdit, že se jedná o dračí mládě a vydělat tak velké jmění, tak i jiní se pokoušeli o podobný trik s hlodavci. Jiná teorie tvrdí, že krysí král je jen výsledek práce znuděných dělníků, kteří si krátili svůj čas v podzemí tím, že chytali a svazovali kolemjdoucí krysy dohromady. Je to tedy tak, že krysí král je jen stokrát opakovaná lež, která se stala pravdou? Ve snaze tyto teorie ověřit se v roce 1883 jeden německý přírodovědec rozhodl, že si jednoduše vyrobí svého vlastního krysího krále a že jej potom porovná s exempláři nalezenými v přírodě. Při porovnání zjistil, že jeho umělý výtvor je oproti tomu „přírodnímu“ svázán dohromady až moc hezkým uzlem a že je tedy nepravděpodobné, aby jakéhokoliv „přírodního“ krysího krále vytvořil člověk. No, posuďte sami.

Nakonec tu máme skupinu, která v této hříčce přírody vidí jen složitý způsob, jakým se starší krysy snaží získat kontrolu nad mladšími tím, že se za ně úmyslně přivážou ocasem. I přesto, že je to zajímavá myšlenka, nejvíce přijímaná teorie je stále ta s námrazou, protože je jednoduše nejvíce smysluplná a pravděpodobná. Tomu nahrává i fakt, že většina krysích králů byla nalezena v zimním období a ve stísněných prostorách.

Na závěr bych vás ještě rád seznámil s rekordmanem – největší zaznamenaný krysí král čítá 32 jedinců a byl nalezen v roce 1828 v Německu a dnes je vystavován v přírodovědném muzeu v Altenburgu. Pokud tedy někdy narazíte na krysího krále, doneste jej do nejbližšího muzea, kde si ho velice rádi převezmou. Kdo ví, možná si přijdete i na malou finanční odměnu.

Zdroj obrázku: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Rat_King_Illustration.svg/6131px-Rat_King_Illustration.svg.png