Cesta do knižního světa – Praha jako na dlani
V pátek 12.5. z nádraží Ostrava-Svinov odjelo mnoho knižních nadšenců na knižní veletrh Svět knihy. V doprovodu Bc. Anety Pěsňové a Mgr. Evy Kupčové vybraní žáci nastoupili do vlaku a vychutnávali si dlouhou cestu do Prahy. Čas jsme si krátili různě a čtení knih nebylo výjimkou. Krátce po dvanácté jsme dorazili do Prahy. A zatímco paní učitelky zajišťovaly celodenní jízdenky na MHD, všichni jsme měli čas na rychlou svačinku, abychom načerpali potřebné síly. A po malé pauze jsme nastoupili na linku metra C a v cílové stanici nádraží Hoděšovice jsme společně vystoupili a pokračovali pěšky dál k našemu ubytování. Odložili jsme si těžké kufry, do batohů a kabelek vzali jen to nejnutnější a samou nedočkavostí vyrazili tramvají na Holešovické výstaviště. Před vstupem jsme dostali modré náramky, abychom se mohli pohybovat po areálu výstaviště, domluvili se na nadcházejících událostech a po rozchodu jsme se všichni po skupinkách přátel získaných cestou ve vlaku rozutekli do pavilonů výstaviště. Během následujících tří hodin jsme procházeli stánky s knihami, poslouchali zajímavé přednášky, a nebo se jen procházeli krásným místem s kouzelnou atmosférou. Pokud si něco opravdu užíváme, čas plyne velmi rychle, a proto jsme během chvíle opět stáli před branami výstaviště, přepočítali se a vyrazili zpět na hotel. Po roztřídění pokojů jsme si vybalili a následoval těžký úkol v podobě adekvátní přípravy do divadla na Vinohradech, kde náš program pokračoval. Troufám si říct, že se nám to všem velmi povedlo. V šatech a oblecích jsme po šesté hodině vyšli na metro, přestoupili na tramvaj a dále pokračovali jen kousek pěšky. Po rozdání vstupenek jsme se všichni vydali do divadla a rozdělili se do krásných lóží. Ještě před samotnou divadelní hrou jsme mohli obdivovat krásy vinohradského divadla. Světla se začala stmívat, upozornění a prosba o ztlumení mobilních telefonů zazněla a všichni věděli, že představení začíná. Z každých dveří se ozval vtíravý zvuk zvonku.
Zaznělo rozhlasové hlášení, mužský hlas prohlásil, že v jedné z ulic Londýna došlo k vraždě. Více vám o představení prozradit nemohu, byli jsme pod výhružkou vyzváni k mlčenlivosti, abychom ostatní neokrádali o zlomy v detektivním vyšetřování. Za každého mohu doporučit zhlédnutí divadelní hry Past na myši. Hře, kde je každý tak trochu podezřelým. Nebo aspoň přečtení její knižní předlohy. Po závratném odhalení vraha a vyjasnění celé spletité situace následoval dlouhý potlesk hercům, který si jednoznačně zasloužili. O
pár minut později jsme se sešli před samotným divadlem, rychle si sdělili své emoce z představení a pokračovali na tramvajovou zastávku, abychom se opět vrátili na pokoje. Cestou ovšem následovala ještě malá pauza na večeři. S plnými bříšky jsme se vydali na hotel. Bez otálení jsme se rozešli do pokojů a začali se připravovat ke spánku. Ulehli jsme co nejdříve, protože jsme věděli, že nás čeká další dlouhý den.
Vstávali jsme podle svého uvážení, ovšem většina z nás před sedmou hodinou ranní, abychom se stihli nachystat na snídani, kterou nikdo nechtěl zameškat. Ne nadarmo se říká, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Po vydatné snídani podle vlastní chuti jsme se opět vrátili do pokojů sbalit si své věci a pomalu se připravit na cestu. Ještě před odchodem jsme dostali tematické pracovní listy, které jsme měli za úkol vyplnit.
Sešli jsme se ve foyer, odevzdali pracovní listy i karty od pokojů, přepočítali se a vydali se tramvají na Václavské náměstí, kde jsme dostali na hodinu rozchod. Hlavním úkolem každého bylo si obstarat nějaký oběd na cestu. Po krátkém nakupování či obdivování krás centra s bohatou historií důležitých a převratných událostí se náš čas v Praze krátil. Začali jsme se již tradičně scházet pod sochou svatého Václava, patrona české země, odkud jsme následně pěšky vyrazili k hlavnímu nádraží.
Našli jsme naše nástupiště a zanedlouho přijel vlak, do kterého jsme nastoupili.
Usadili jsme se do kupé a během dlouhé cesty jsme si vyprávěli zážitky z Prahy. Odpoledne jsme vystoupili ve stanici Ostrava-Svinov a každý se po své vlastní ose vydal domů odpočinout si.
