Strašidelný hrad v Čechách – pekelná brána

Hrad Houska na Kokořínsku je jedním z nejzáhadnějších míst naší republiky a několikrát se objevil i na seznamu nejděsivějších míst světa. Jako k mnoha dalším hradům a zámkům se i k němu vážou různé zajímavé až hrůzyplné pověsti a historky o tajemných bytostech či jiných podivných úkazech. V čem se skrývá jeho tajemství?

Už samotná historie hradu je záhadou. Hrad měl být postaven za doby Ronovců, později se považoval za jeho zakladatele Přemysl Otakar II., také známý jako „král železný a zlatý.“ Na základě archeologických průzkumů se došlo k závěru, že Houska je mnohem starší. Nejpodivnější na celé stavbě je fakt, že stojí na místě, kde to v minulosti nebylo strategicky výhodné. Nevedla tudy žádná významná obchodní stezka a také zde byl nedostatek vody. Navíc je celá budova postavena tak, jako by chránila svět před něčím uvnitř.

Pevnost je opředena mnoha různými legendami a pověstmi. Jedna z nich vypráví o mladém muži, který měl být za trest spuštěn do hluboké pukliny v zemi, z níž vycházel pach síry. Říká se, že v jámě viděl tak příšerné věci, až z nich zešílel. Z této díry pak měly údajně vycházet nelidské bytosti s podivnými zbraněmi a škodit okolním zemědělcům.

Další pověst se podobá Goethovu Faustovi. Podle ní žil na Housce čaroděj, který se spolčil s ďáblem. Dostal od něj darem černou slepici, která ho činila nesmrtelným vždy, když ji měl u sebe.  Týral a děsil všechny kolemjdoucí i okolní vesničany, a tak se proti němu spolčila skupinka myslivců. Stará vědma jim začarovala zbraně, díky čemuž byli schopni čaroděje zabít, pokud u sebe v danou chvíli nebude mít kouzelnou slípku. Od těch dob se jeho duch na hradě prochází a hledá svou slepici, aby ho přivedla zpět mezi živé.

Poslední legenda vypráví o českém básníkovi Karlu Hynku Máchovi, který na hradě strávil mnoho času, dokonce měl odvahu tam zůstat celou noc. V dopise svému příteli píše o dívce, která se před ním v noci objevila. V rukou držela skříňku, ve které se měly pohybovat obrázky. Podle všeho se Mácha ocitl v roce 2006 a viděl moderní svět.

Přímo pod hradem se nachází mnoho podzemních chodeb, v nichž měli nacisté provádět tajné pokusy na lidech. Ukázalo se, že podzemní prostory jsou mnohem větší, než se předpokládalo. Některé chodby byly zazděny a stěny byly upraveny tak, aby vypadaly přirozeně. V tomto bludišti by se také měla nacházet tajná chodba spojující hrad Housku s hradem Bezdězem.

Před několika lety se tým lovců duchů rozhodl zůstat na Housce přes noc. Za denního světla bylo vše v pořádku, ale jakmile zapadlo slunce, začala jim selhávat technika. Než se jim přístroje úplně zbláznily, zachytily vysoké hodnoty nějaké cizí energie. Na rukou se jim zničehonic začaly objevovat škrábance a popáleniny. Nejen lovci duchů a záhadologové si všimli i dalších podivných úkazů na tomto místě. Obyčejní turisté si často stěžovali na selhávání kamer, fotoaparátů a mobilů nebo na nepříjemný pocit, že jsou sledováni. Mnohokrát se setkali s nevysvětlitelnými světelnými úkazy. Podali také svědectví o stínovém muži v mnišské kápi bez obličeje, který má chránit Housku před nezvanými hosty.

Nejtajemnější místností na celém hradě je bezesporu kaple. Uvnitř je neustále chladno, vlhko a nepříjemné pocity jsou tam dvakrát tak výraznější než na kterémkoliv jiném místě hradu. Na zdech je zachycen boj archanděla Michaela se zvláštními bytostmi, které vystupují v již zmíněné legendě.  Brána do pekel se údajně nachází přímo pod ní. Nejpodivnější věcí celé kaple je keltský symbol namalovaný na jedné její zdi. Hrad vždy patřil křesťanům, proč je tedy na jejich nejsvětějším místě keltský symbol?

Dozvíme se někdy skutečnost, nebo nám zůstane navždy utajena?

Zdroje:

Výklad průvodce